Denárový poklad století je kulturní památkou

Denárový poklad století je kulturní památkou

2812
Sdílejte

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se nyní spolu s fragmentem keramické nádoby dočkal zařazení mezi kulturní památky.

 

„Návrh na zapsání kulturní památky jsem spolu s Lenkou Vostrou z Archeologického ústavu Akademie věd odesílal na Ministerstvo kultury před dvěma lety, a jsem rád, že se to podařilo dotáhnout. Ministerstvo potvrdilo, že denárový poklad z Chýště je obzvláště významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z konce 10. století a jeho význam je nejen regionální, ale celoevropský. Měl by být památkově chráněn pro své řemeslné, umělecké a historické hodnoty,“ sdělil Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje. Poklad je majetkem Pardubického kraje. „Pro návštěvníky našeho krajského muzea v Pardubicích se nyní připravuje stálá expozice, ve které bude chýšťský poklad trvale vystaven,“ dodal Línek.

„Denárový poklad reprezentuje v ucelené řadě mincovní produkci českého přemyslovského státu v průběhu 90. let 10. století. Je jedním z nejvýznamnějších souborů z období počátků českého raně středověkého mincovnictví a mimořádným dokladem ekonomického potenciálu tehdejší elity,“ popsal význam depotu Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea.

Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal 780 položek. Při dohledávkách v létě 2016 našli archeologové další stovky mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Východočeské muzeum depot vystavilo už na podzim 2016 na výstavě Denárový poklad století, ze které vznikl katalog. Celý nález zhodnotil numizmatik Jiří Lukas v nedávno vydané pozoruhodné monografii Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště.

Mimořádný ve všech ohledech

„Denárový poklad tvoří uzavřený a svou početností mimořádný celek, z kterého lze dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II., který vládl v letech 972 až 999. Nález významně doplňuje i naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících na konci 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu,“ vysvětlil Ladislav Nekvapil, numizmatik a vedoucí odborného úseku muzea. „Těchto mincí se jinak nedochovalo mnoho, navíc stav chýšťského depotu je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ dodal.

Dokládá mezievropské vztahy vládců

Nález obsahuje běžné i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a také celou řadu dosud neznámých denárových variant, které budou muset být v budoucnu dále vědecky zkoumány. „Rozbor motivů a ikonografie už teď naznačuje velice úzké a intenzivní mezievropské vztahy elit z hlediska tehdejší ekonomiky, politiky a ideologických vazeb především na Římskou říši,“ upozorňuje Nekvapil.

Původní držitel zůstává neznámý

Poklad byl uložen v blízkosti významné obchodní stezky z 10. století. Kdo byl vlastníkem pokladu, kdo ho do země ukryl a proč, zůstává tajemstvím. Stříbrné denáry velké přibližně jako současná česká korunová mince se nepoužívaly jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit třeba i armádu.

Poctivý nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje v roce 2016 odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.

zdroj: Pardubický kraj