Výjezdové týmy, drive-in, call centrum, laboratoře a nově také armáda. Ta totiž v Pardubickém kraji dnes přebrala povinnosti jednoho z výjezdových týmů. Na fungování systému odběrů se však nic nemění. Stále jej koordinuje call centrum, které v Pardubické nemocnici vniklo v polovině března. Za dobu svého fungování už přijalo téměř 4000 požadavků.
„Call centrum, které sídlí v prostorách Pardubické nemocnice, vzniklo z potřeby zjednodušit proces evidence odběrů vzorků na přítomnost koronaviru,“ vysvětluje Lucie Bareková, zástupkyně primářky Oddělení klinické mikrobiologie Pardubické nemocnice. Potřeba odebírat vzorky se totiž schází hned z několika míst. Do systému dnes navíc vstoupil nový prvek – Krajské vojenské velitelství v Pardubicích, které převzalo povinnosti pardubického výjezdového týmu.
Výjezdové týmy, odběrová místa i vlastní potřeba
Specializované odběrové týmy vznikly na začátku března z potřeby Krajské hygienické stanice Pardubického kraje (KHS). Hygienici byli v té době jediní, kdo mohl indikovat pacienta k odběru. Zdravotnická záchranná služba (ZZS) poskytla sanitky a řidiče a nemocnice edukované odběrové sestry. Jako první začal jezdit 6. března pardubický výjezdový tým, od 14. března se k němu přidal tým svitavský a o pár dní později ještě orlickoústecký. Místo pardubických zdravotníků nově jezdí armáda.
„Po dohodě s Nemocnicí Pardubického kraje a krajskou záchrankou k dnešnímu dni přebíráme agendu nejvytíženějšího odběrového týmu, který běžně provádí přibližně polovinu všech výjezdů,“ říká Petr Holý, ředitel Krajského vojenského velitelství v Pardubicích, a dodává, že armáda v rámci metodické pomoci na prvních odběrech spolupracovala s odběrovými sestrami Pardubické nemocnice. „V Pardubickém kraji tímto krokem dochází k rozjezdu tzv. Chytré karantény. Participují na ní studenti Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kteří v rámci posílení krajské hygienické stanice vytvářejí tzv. vzpomínkovou mapu. Moderní technologie tak umožní jednodušší a přesnější identifikaci potenciálně ohrožených osob,“ doplňuje Petr Holý.
Druhým zdrojem, odkud se schází vzorky k vyšetření, jsou tzv. drive-in odběrová místa. Ta fungují od 20. března v Pardubické a 21. března v Litomyšlské nemocnici. Pacienti na tato místa přijíždějí osobním vozem a jsou testováni s minimálním kontaktem se zdravotníkem. Stejně jako v případě výjezdových týmů jsou i drive-in odběrová místa určená pouze pro indikované pacienty. Nemocnice neumožňuje, aby si pacient zaplatil odběr sám.
Poslední skupinu vzorků k vyšetření představuje vnitřní potřeba pěti nemocnic. Vždy jsou vyšetřováni ti pacienti, kteří jsou překládáni zpátky do sociálních služeb (např. domovy důchodců), pacienti před operačním zákrokem nebo ti s klinickými příznaky, a v případě potřeby také vlastní personál nemocnic.
Lepší je registrovat pacienta v call centru
Právě z důvodu lepší evidence odebíraných pacientů a také vzhledem k tomu, že požadavků na odběr stále přibývalo a přibývá, bylo potřeba dát odběrům řád a odlehčit pracovníkům KHS. NPK proto přišla s myšlenkou call centra, které by celý systém zjednodušilo a vedlo evidenci.
Indikovat dnes může mnohem více odborníků než na začátku, mimo jiné pneumolog nebo praktický lékař. „Právě lékaři mají dnes dvě možnosti. Zaregistrovat pacienta v call centru, zajistit mu tím pevný termín odběru a v případě, že pacient není schopen se k odběru na stacionární odběrové místo dostavit, vyslat k němu výjezdový tým. Existuje samozřejmě i zdánlivě jednodušší registrace v celonárodním zdravotnickém registru, tzv. NZIS. Call centrum však do systému nemá přístup a o takovém pacientovi neví. Lékař si může vybrat, který systém použije. Ten náš je ale pro pacienta komfortnější,“ uvádí Lucie Bareková. Pacient, který dorazí na odběrové místo bez registrace, bude muset čekat, zda se v daný den uvolní prostor, k čemuž nutně dojít nemusí.
Studenti informují a evidují
Call centrum obsluhují studenti Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, a to každý den od 7 do 19 hodin. Jejich hlavní úlohou je komunikovat s indikovanými pacienty, předat jim všechny důležité informace – telefonicky a prostřednictvím sms, a vést evidenci odebraných pacientů.
Od 17. března, kdy začalo call centrum fungovat, už obdrželo celkem 2729 požadavků od externích subjektů, jako jsou praktičtí lékaři a Krajská hygienická stanice, 1005 požadavků pro potřeby NPK, dále přijalo 1388 hovorů, uskutečnilo jich 3371 a vyřídilo 1675 SMS, odeslalo 1741 e-mailů a 2550 jich přijalo.
zdroj: Pardubický kraj