Město Žamberk nabízí několik památek a dominant, mezi které patří zejména zámek, historické Masarykovo náměstí, Městské muzeum, divadlo a dům, ve kterém pobýval Prokop Diviš. Ze sakrálních památek město disponuje řadou kapliček, kostelem sv. Václava a husitským kostelem.
Zámek nechal vystavět Mikuláš z Bubna v renesančním stylu, který sem přesunul své sídlo z hradu Litice. V 17. století byl zámek vypálen Švédy. Do současné barokní podoby byl přestavěn na začátku 19. století. Vstup zámku byl přes nádvoří okolo hospodářských budov, které jsou od města odděleny zdí a brankou s erby Bubnů a následných majitelů Parishů. Za jejich držení byl zbořen obranný systém zámku a vznikl místo něj rozsáhlý anglický park, kde dříve stávala francouzská zahrada. V prostorách parku byla vystavěna hvězdárna, kterou využíval dánský astronom Theodor Brorsen, který během svého pobytu objevil pět komet. Na jeho pobyt upomíná pamětní deska, která je umístěna na nádvoří zámku. V parku se nachází kašna, gloriet a hranolovitá věž, která sloužila jako strážní věž původního gotického opevnění.
Součástí zámku je kaple Nanebevzetí Panny Marie v barokně rokokovém stylu. Interiér kaple byl secesně upraven na přelomu 19. a 20. století.
Zámek není veřejnosti přístupný. V interiérech sídlí Střední škola obchodu, řemesel a služeb.
Městská radnice z let 1812 až 1815 se nachází přímo na Masarykově náměstí. Klasicistní budova je zajímavá svým čtvercovým půdorysem, pískovcovými schody a věží s hodinami. Nad vchodem je umístěn pískovcový znak města. O jeho vzniku vypráví pověst, jak zámecká paní jednoho dne viděla na louce divočáka, kterému na hřbet usedla velká orlice.
Na náměstí byl na počátku 18. století vztyčen morový sloup s mariánským sousoším jako dík, že se městu vyhnula morová epidemie. Sousoší tvoří osm světců v životní velikosti s centrálním korintským sloupem a na vrcholu stojící Madonou. Na památce jsou datovány upomínky na opravy z let 1886 a 1937.
Vyhledávaným turistickým cílem je Tyršova rozhledna, nazývána také jako Rozálka nebo Rozárka. Věž byla postavena v roce 1932 a svým tvarem je podobná husitskému typu hlásek. Věž je vysoká dvacet metrů a má dvě vyhlídkové plošiny. Z rozhledny je výhled na Orlické hory, Králický Sněžník, Bukovou horu a Suchý vrch.
Významnou městskou budovou je místní divadlo. Během období národního obrození byl ve městě aktivní divadelní život. Po položení základního kamene výstavby národního divadlo v Praze se v Žamberku ustanovil Spolek divadelních ochotníků. Cílem bylo postavení vlastní divadelní budovy. Vlastní výstavba začala v roce 1926 a budova byla dokončena za úctyhodných 7 měsíců. Premiérovou hrou byla Fidlovačka od J. K. Tyla. Vlastní výstavba byla financována z veřejných sbírek a úvěrů místních občanů, kdy řada z nich svůj dluh splatila až po druhé světové válce.
Dodnes se v divadle konají představení profesionálních i ochotnických spolků, filmová představení, koncerty a výstavy. Divadlo nese jméno významného rodáka – Prokopa Diviše.
Václav Prokop Diviš se narodil v roce 1698 v domku u silnice do místní části Helvíkovice. V roce 1965 zde byla otevřena expozice, která je věnována místnímu vynálezci zemněného bleskosvodu, jehož model stojí přímo před domkem rodáka. Model bleskosvodu je i vprostřed místního kruhového objezdu.
V Žamberku stojí i několik architektonicky cenných domů. Jedním z nich je Havlíčkova secesní vila, která stojí na křižovatce mezi kostelem sv. Václava a budovou městského muzea. Stavba secesní vily byla zahájena v roce 1909. Význačný je kruhový portál nad balkonem, který sestává z kouřové křivky, maskaronem a žlábkováním. Ve vile žila rodina stavitele Havlíčka.
Největší církevní památkou je kostel sv. Václava. Barokní stavba se dvěma věžemi byla vystavěna v letech 1729 – 1738 stavitelem Donátem Theodorem Morazzim. Hlavní portál byl dokončen v roce 1747 architektem Schüllerem. Na hlavním oltáři se nachází obraz italského barokního malíře Francesca Trevisaniho „Zavraždění sv. Václava“ a na bočním oltáři obraz „sv. Antonín“, který je dílem Petra Brandla, který mimo jiné působil na Kuksu. Půdorys kostela je řecký kříž, chrámová klenba měří 22 metrů, délka je 44 metrů. Kostel je vůbec nejvyšší stavbou v Žamberku. V blízkosti kostela se nachází bývalá kostnice – kaple Panny Marie Bolestné.
Ze sakrálních památek je cenný místní židovský hřbitov ze 17. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1731. Hřbitov je možné navštívit s průvodcem městského muzea denně kromě sobot a židovských svátků.
Židovské obci dříve sloužil současný husitský kostel. Ten byl v roce 1950 až 1953 přestavěn na Sbor církve československé husitské. Kostel na židovskou památku upomíná pamětní deskou.
